Stromy a moře  (souvislostí)

 

Je to už dávno, co jsem při výrobě dřevěných spon do vlasů pozoroval ty úžasné proměny dřeva v jeho barevnosti, pevnosti, také pružnosti a jemnosti. Některé se leskne jako vyleštěný kámen, mramor, či sklo a jiné má sametový nádech i hebkost. Dalším projevem dřeva při jeho opracování je vůně. Jsou jich na desítky a mnozí z vás byste užasli nad rozličností i rozmanitostí těchto vůní, přírodních vůní ve své přirozenosti, kterou má dřevo stromů. Velmi podobné vůně mají jehličnany, ale i zde se najdou výjimky, jako například cedr. Odlišné vůně mají listnaté stromy a mnohdy připomínají vůně z našeho života, obzvláště vůně z našich kuchyní při vaření a pečení různých pokrmů.

 

Tak například šeřík voní jako výborná koprová omáčka, kaštan jedlý jako pečený chleba, bezinky mají jemný citrónový závan, třešeň má příměs vůně skořice, jalovec voní tak příjemně, že jej nedokážu zatím k ničemu přiřadit, bříza voní čistotou a trochu teplem jasného ohně, oliva vážně voní jako oliva a má nádherně probarvené dřevo. Ještě dlouho bych tu mohl popisovat všechny ty vůně a drobné i krásné odlišnosti dřeva, ale chci se dostat k jiné skutečnosti, kterou mi snad pošeptaly bytosti stromů z našich lesů, lučin a hájů.

 

„Nikdy jsme neviděli moře, ani oceán!“ 

Ale slýcháváme o něm vyprávět od přírodních bytostí větru. Sylfové jsou přátelé stromů a rádi si s námi hrají v korunách stromů, přinášejí déšť, osvěžení, ale také mnoho vyprávění o světě kudy vanou a proudí. V jejich hlase a zvuku smíme slyšet i zvuky moře a oceánů. Všechna ta vyprávění nás inspirují stejně jako vás lidské tvory. Vše je zaznamenáno i v našem dřevě, v jeho vlastnostech i letokruzích. Každý kdo s citem a láskou pracuje s naším dřevem, či jej opracovává, smí i po naší „smrti“ čerpat z těchto inspiračních proudů a našeho cítění.

Je v nás daleko více než si dokážete představit. Naslouchejte v citu a souznění s námi, pošeptáme vám mnoho příběhů i poznání o této zemi, o životě, ale i o vás samých i vašich dětech.

 

Když jsem vyslechl tato slova ve svém citu, uvědomil jsem si, jak většina mých výrobků má právě křivky vlnících se vln a dokonce tvary mořských živočichů a ryb. Však není to již ve vyrobených dřevěných předmětech, ale často už mnohem dříve přímo ve dřevě, v letokruzích i v zabarvení. Neměl jsem potřebu o tom polemizovat nebo váhat, vždyť je to pravda, naše stromy vážně neviděli moře, ani oceán natož velryby, delfíny, burácení vln, či odraz nočního nebe plných hvězd v klidné noční hladině moře. V tuto chvíli jsem na tom stejně jako ty naše krásné stromy.

 

Tvar ryby a vlnících se vln, je vážně jeden z nejčastějších. Když pominu rybu jako jeden z křesťanských symbolů, zůstávají tu vlny a vlnky, malé i velké, ale stále vlnící se v neustálém pohybu, který je tak důležitý pro celý život kohokoliv na této zemi! Naše tělesné schrány jsou také nádoby plné vody, která je buď živá a vlnicí se v radostném pohybu, který přináší osvěžení, nové cesty, odpovědi, inspirace i pomoci. Nebo je zmrzlá, zatuhlá, líná, příliš zahuštěná zlobou, nepravostmi apod. kdy radost a pomoc nepřináší. Pokud by se vlny přestaly vlnit, jak by k nám mohl připlout třeba důležitý vzkaz v láhvi, záchranná loďka, záchranný kruh?

Ještě že tu jsou sylfové bytosti větru a další přírodní bytosti a vlivy, které stále pomáhají rozpohybovat tento svět lidí správným směrem. Zkuste jednou pozorovat opřeni o kmen stromu vítr ve větvích, jak hraje si s lístky, vypráví své příběhy z cest, ale také prověřuje sílu a vytrvalost každého stromu. Nikdo nesmí zlenivět, jinak by v bouři neobstál, a že bouře přicházejí do každého přírodního i lidského dění o tom snad nikdo z nás nepochybuje.

 

Jednou jsem dětem vyprávěl: „Chcete-li poslat vzkaz někomu blízkému, poslat nějaké přání, ale i motlitbu, či prosbu, můžete jej poslat po větru, přímo po jeho vlnách a on dokáže donést vaše slova i myšlenky velmi, velmi daleko. Třeba až na konec světa a ještě dál, za obzor našich hvězd a stále dál a dál… Záleží na tom s jakou pokorou a láskou vyšlete svůj vzkaz.“

 

Asi jsem trochu odplul na vlnách inspirace od tématu, ale vzkaz i vyprávění naleznete v každé dřevěné sponce a dalších výrobcích z dílny, kterou smím spravovat a užívat. Ano, bude tam i něco o moři, o lidech, o zemi, ale také o hudbě, kterou dřevo umí rozeznít a předávat.

 

Ještě něco vám prozradím, co my pošeptali stromy.

Mají rády dlouhé ženské vlasy, vlnící se ve větru, jenž připomínají korunu stromů, i vlnící se oceán. Ve vlasech je síla, kterou ženy ztrácí, pokud se jich zbavují stříháním nebo je ničí barvením a dalšími chemickými prostředky, jejich vyzařování se tak velmi snižuje na odumřelou hmotu a zároveň to ovlivňuje ženské vyzařování. Vidíte, snad i proto mají dřevěné spony do vlasů tvar ryby, jako na vlnách se vznáší ve vlasech a předávají svůj vzkaz a sílu stromů.

 

Velmi mnoho žen už nosí ve svých vlasech naše dřevěné spony do vlasů, a kdyby se měly všechny ty dřevěné spony poskládat vedle sebe, bylo by to moře dřevěných spon do vlasů různých tvarů a barev, stejně jako ryby v mořích a oceánu. Každá z nich by mohla tolik vyprávět, nejen příběhy stromu, ze kterého pochází, ale i příběh o vzniku takové dřevěné spony. Dokonce jakou hudbu se mnou poslouchaly, ale také sny, přání, radost, slzy i prosby, které jsou součástí i mého života.  Opět si uvědomuji, jak vše se vším souvisí i na těch nejobyčejnějších věcech.

10.8.2008 napsal KK