BOJOVNÍCI SVĚTLA

Viděl jsem mnoho stromů, kteří vypadají (ba i jsou) jako bojovníci, ochránci světla i života. Rostou pevně a jdou neustále svojí cestou, kterou si předsevzali, bez možnosti rozhodnout se jinak. Ve svých letokruzích zaznamenávají svůj život, který se v kruzích jakoby opakuje, ale přesto není stejný. Však i oni poznávají, cítí a prožívají s dobou, která přichází, stále větší potřebu pravých a oddaných „Bojovníků Světla“, jež budou ve chvílích nouze v jednotném kruhu stát. Pevně a svorně pomáhat této zemi, tomuto lidu k probuzení jeho ducha, srdce a citu.

 

Slyšel jsem sílu vody, její pláč i smích, její klid i bouři. Také voda v ladných kruzích a vlnách na hladině vnímá a cítí záchvěvy země i vesmíru. Vlní své poselství ve svých tocích do přírody, hor i skal, ale také do měst i vesniček naší krásné země. Osvěžuje, omývá vše, kudy proudí, ale její přání je občerstvit svou silou „Bojovníky Světla“, předat jim své poselství, které čerpá shůry, ze slunečního žáru i měsíčního svitu, ale i z „matky“ země.

Kde jsou, kudy chodí, na co myslí, proč tu nejsou?

Bojovníci Světla.

 

Cítil jsem vítr, jenž zrodil se z malého vánku, hladící mou tvář, čechrajíc vlasy, listy stromů i stébla trávy. Vítr vlnící vodní hladinu všude kolem i v nás. Vítr přinášející pohyb do stojatých vod i do zapadlých koutů celé země. On dokáže nést naše slova i myšlenky do dálky, ale také k nám přináší zvěst z míst, která teď nevidíme a kde jsou také bojovníci i služebníci Světla.

Komu předá svůj vzkaz v této zemi?